Název

Jára Novotny posedmé

Popis

Jára Novotný vydal opět krásnou knížku plnou fotografií, tentokrát o Táboře......
S Járou Novotným jsem se seznámil ještě v době, když byl zámečníkem v Kovosvitu. Potkali jsme se náhodou v autobuse a dali se do řeči. Dozvěděl jsem se od něj, že prošel mnoha etapami života - rád maloval, byl bubeníkem několika v kapelách, byl u zrodu sezimoústeckého divadelního souboru, psal do týdeníku Palcát, podnikových novin Kovosvitu a hlavně fotil. Pořád se pral s cenzurou (právě jej nechtěli pustit na Západ k převzetí ceny za fotografie), měl problémy s mocenským zřízením, dokonce za focení se dostal do vazby i vězení. Hovoří se o něm jako o fotografovi světového formátu, vždyť dostal přes 200 cen a ocenění, ale osobně se mohl účastnit jejich převzetí až po sametové revoluci. Do té doby byl v nemilosti. Jeho osud mi trochu připomíná osudy členů naší rodiny, navíc je narozen ve stejný den, ne rok, jako můj taťka. Jsem rád, že jsme přátelé. Dodnes, i když jej mnohdy zdraví moc neposlouchá, je stále plný energie a zápalu, a tak jej bez fotoaparátu téměř nepotkáte. Je s ním doslova srostlý.
Byl jsem hodně rád, když jsem ve své poště našel pozvánku na křest jeho další, už sedmé, knížky pod titulem Tábor, která je doslova prošpikovaná jeho nádhernými fotografiemi našeho historického města. Křtil ji v pátek 31. srpna 2012 od 17 hodin v Gotickém sále radnice. Ten byl fakt našlapán jeho kamarády, známými, příznivci a obdivovateli. Byl jsem rád, že jsem byl u tohoto křtu. A i když mě Jára přivítal slovy: “Ahoj, jak se máš, co děláš a kde máš foťák?” Připadal jsem si jako znovuzrozený, pohlazený po duši. Jak jinak mě mohl přivítat? Prohodili jsme spolu jen pár slov, protože jsem jej pak nechal hladovějícím po jeho autogramu. Přiznávám, že jsem tentokrát neměl sebou svého velkého mazlíka Nikona, ale jeho brášku, kapesního prcka, protože jsem potřeboval Járovu aktuální fotečku jen pro tyto stránky. Další ránu mi uštědřila Jarka Vosátková - babička Jarka, která mě přivítala také prazvláštním způsobem: “Ahoj Riki, ty ještě žiješ, já tě už dlouho neviděla, nikdo nevěděl, co s tebou je…” Podobné přivítání jsem prožíval také u dalších milovníků Járových fotografií. Měli pravdu, protože jsem se skoro dva roky, kromě Bambi 2011 a 2012, nezúčastnil žádné větší kulturní akce. Budu muset jít hodně do sebe, najít si čas i na takováto krásná setkání.
Publikace obsahuje 150 fotografií s doprovodnými texty, které jsou svým sarkastickým nádechem zcela vlastní. Snažil se dát své knížce určitý kulturně historický nádech, příběh, aby se jeho dílo odlišovalo od běžných publikací pro podporu cestovního ruchu. Šlo mu o příběh města od Mistra Jana Husa až po současnost.
A jak je už u publikační činnosti Járy Novotného tradicí, tak mecenášem knihy se stal opět senátor a starosta města Chýnova Pavel Eybert.

Kategorie a štítky

Nastavení